Koncese
Podle uvedeného zákona jsou živnosti rozděleny do dvou hlavních skupin na koncesované a ohlašovací. Ohlašovací živnosti se dále dělí na řemeslné, vázané a volné. Pro výkon živností koncesovaných, řemeslných a vázaných je nezbytná odborná způsobilost. Jednotlivé druhy živností jsou vymezeny v přílohách 1-4 živnostenského zákona.
Žádost o koncesi
Podmínky žádosti o koncesi – všeobecné a zvláštní podmínky jsou stanoveny v příloze č. 3 živnostenského zákona. Fyzická osoba žádající o koncesi musí mít trvalé bydliště na území ČR.
Žádost o koncesi lze podat osobně na kterémkoliv živnostenském úřadě bez ohledu na bydliště; žádost lze rovněž poslat na živnostenský úřad poštou nebo elektronicky (s elektronickým podpisem); žádat lze také prostřednictvím Czech POINT.
Žádost o koncesovanou živnost se podává vždy prostřednictvím Jednotného registračního formuláře pro fyzické osoby; podáním tohoto formuláře proběhne rovněž registrace na správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a na finančním úřadě.
Přílohou žádosti o koncesi musí být:
- doklad prokazující odbornou způsobilost OSVČ, popř. jejího odpovědného zástupce,
- prohlášení odpovědného zástupce (je-li ustanoven), že souhlasí s ustanovením do funkce, podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučiní-li odpovědný zástupce toto prohlášení osobně před (kterýmkoliv) živnostenským úřadem,
- doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž OSVČ umístila sídlo, liší-li se od jejího bydliště.
Správní poplatek za přijetí žádosti o koncesi je 1 000 Kč. Přijetí další žádosti o koncesi, kdy OSVČ je již zapsán v živnostenském rejstříku, je 500 Kč. Poplatek za vyřízení žádosti na Czech POINT činí 50 Kč. Na živnostenském úřadě je vyřízení zdarma. Živnostenský úřad má lhůtu na rozhodnutí o udělení koncese 30 dnů.
Ohlášení vázané či řemeslné živnosti
Při ohlášení vázané či řemeslné živnosti se postupuje obdobně, jako při žádosti o koncesi. Předpokladem ohlášení těchto živností je splnění všeobecných a zvláštních podmínek na odbornou způsobilost. Ohlášení je možno podat osobně u kteréhokoliv živnostenského úřadu, poslat poštou, elektronicky nebo prostřednictvím Czech POINT. Ohlášení se provádí prostřednictvím Jednotného registračního formuláře pro OSVČ – fyzické osoby.
Doklady pro ohlášení:
- doklad prokazující odbornou způsobilost OSVČ, popř. jeho odpovědného zástupce,
- prohlášení odpovědného zástupce (je-li ustanoven), že souhlasí s ustanovením do funkce, podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučiní-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před (kterýmkoliv) živnostenským úřadem,
- doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž OSVČ – fyzická osoba umístila sídlo, liší-li se od jejího bydliště.
Správní poplatky jsou rovněž shodné jako v případě žádosti o koncesi (1 000 Kč za ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání, 500 Kč za další ohlášení živnosti).
Jsou-li splněny podmínky stanovené živnostenským zákonem pro ohlášení živnosti, živnostenský úřad do 5 pracovních dnů ode dne doručení ohlášení provede zápis do živnostenského rejstříku a vydá živnostníkovi výpis.
Ohlášení volné živnosti
V tomto případě musí OSVČ splnit pouze všeobecné podmínky, neboť odborná způsobilost není u volných živností požadována. Ohlášení provádí stejně jako v případě živností vázaných nebo řemeslných prostřednictvím Jednotného registračního formuláře pro fyzické osoby, ke kterému se přidává doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž fyzická osoba umístila sídlo, liší-li se od bydliště ohlašovatele.
Odborná způsobilost
U živností vyžadujících splnění zvláštních podmínek provozování živnosti, tj. odbornou způsobilost (§ 7 živnostenského zákona), je nutno doložit doklady prokazující odbornou způsobilost, tj. doklady o vzdělání, praxi, odborná osvědčení, oprávnění, případně i autorizaci — podle druhu živnosti:
- řemeslné živnosti — doklady prokazující odbornou způsobilost jsou uvedeny v § 21 a § 22 živnostenského zákona
- vázané a koncesované živnosti — doklady prokazující odbornou způsobilost jsou uvedeny v § 24, resp. § 27 a v přílohách č. 2 a č. 3 živnostenského zákona
- některé koncesované živnosti navíc vyžadují předložení dokladů nutných k vydání souhlasu dalšího orgánu státní správy.
Pokud však nemá OSVČ potřebné vzdělání, praxi nebo odborné zkoušky pro živnost, jež odbornou způsobilost vyžaduje, musí tuto situaci řešit formou přijetí odpovědného zástupce ve smyslu § 11 živnostenského zákona.
Odpovědným zástupcem musí být fyzická osoba, která podnikateli odpovídá za řádný provoz živnosti a za to, že budou dodržovány živnostenskoprávní a odborné předpisy v daném oboru podnikání. Zástupce musí být s podnikatelem ve smluvním vztahu a musí se zúčastňovat provozování živnosti v „potřebném rozsahu“. Při přímém porušení odborných povinností živnosti garantovaných odpovědným zástupcem však je odpovědná a bývá postihována přímo podnikající OSVČ.
Rozlišení na činnost hlavní a vedlejší
Základní podnikatelskou činností OSVČ je činnost hlavní a OSVČ musí při jejím výkonu platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění.
Vedlejší podnikatelskou činnost vykonává OSVČ, pokud splní některé z podmínek stanovených zákonem (§ 9 zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění v platném znění). Jedná se zejména o doložení následujících skutečností:
- zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců (práce na Dohodu o provedení práce s příjmem do 10 tis. Kč měsíčně ani na Dohodu o pracovní činnosti s příjmem do 2500 Kč měsíčně nemůže být splněním této podmínky);
- řádný nebo předčasný starobní důchod,
- nárok na invalidní důchod,
- nárok na rodičovský příspěvek, mateřskou nebo nemocenskou kvůli těhotenství a porodu z nemocenského pojištění zaměstnanců,
- osobní péče o dítě mladší 10 let,
- nezaopatřené dítě (do 26 let, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání).
Při přechodu z hlavní činnosti na vedlejší (např. při nástupu do zaměstnání či při splnění jiné podmínky pro vedlejší činnost) se pouze příslušně změní platby zálohy na režim vedlejší činnosti.
Podnikání bez živnosti
Na základě ustanovení § 420 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) je však možné podnikat i bez živnostenského oprávnění; živnost je z pohledu tohoto zákona pouze jednou z forem podnikání. Mimo živnost lze podnikat např. v zemědělské výrobě, lesním a vodním hospodářství, či vykonávat autorskou činnost, nezávislá povolání (herci, hudebníci, spisovatelé); dále jde o znalce, makléře, advokáty, daňové poradce atd. Někdy však může být výhodnější i pro tyto činnosti živnost mít, např. z hlediska zdanění. Živnostenský zákon v § 3 uvádí výslovně, které podnikatelské činnosti nejsou živností.
