Základní povinnosti podnikatele
Živnostenský zákon ukládá v § 31 podnikajícím OSVČ řadu povinností, které musí v průběhu podnikání plnit, zejména
- Vystupovat pod svou obchodní firmou a v obchodní dokumentaci (fakturách apod.) uvádět své identifikační údaje (jméno, název, sídlo, IČO);
- Řádně označit provozovnu s uvedením základních informací (odpovědná osoba, číslo provozovny, IČO, otevírací doba);
- Zajistit účast odpovědného zástupce v potřebném rozsahu, pokud provozuje živnost jeho prostřednictvím;
- Zodpovídat za odbornou způsobilost zaměstnanců pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy, za znalost bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví;
- Zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době přítomna osoba se znalostí češtiny nebo slovenštiny;
- Komunikovat s příslušnými živnostenskými úřady – prokazovat totožnost svojí i osob provozujících jeho podnikání či odpovědných zástupců, hlásit změny týkající se jeho podnikání (např. adresy sídla a místa podnikání, přerušení podnikání, ukončení podnikání).
- Povinnosti vůči zdravotnímu a sociálnímu systému
Povinnosti vůči zdravotnímu a sociálnímu systému
Podnikání s sebou nese řadu povinností. Jednou z nich je placení záloh na zdravotní a sociální pojištění. Pojistné ze svého podnikání je povinen odvádět každá OSVČ bez ohledu na věk. Placení záloh na zdravotní pojištění se tak za určitých podmínek dotýká i seniorů, kteří si podnikáním přivydělávají k důchodu.
Novému živnostníkovi vzniknou registrací povinnosti vůči zdravotní pojišťovně a vůči České správě sociálního zabezpečení. Pokud nebyl využit Jednotný registrační formulář, je v obou případech nutné se přihlásit do 8 dnů od registrace živnosti v příslušné zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení.
Platby v začátku podnikání – pokud jde o hlavní činnost, je nutné platit od jejího začátku měsíční zálohy na zdravotní i sociální pojištění. Pokud však jde o živnost jen jako vedlejší činnost, pak se žádné zálohy první rok podnikání platit nemusí. Zdravotní i sociální pojištění se doplácí až po skončení roku po podání daňového přiznání a Přehledu příjmů a výdajů OSVČ na správu sociálního zabezpečení a na zdravotní pojišťovnu.
Zdravotní pojištění
Z pohledu zdravotního pojištění musí OSVČ do 8 dnů ohlásit zahájení a ukončení činnosti a rovněž oznámit veškeré změny týkající se jména, příjmení, změny trvalého pobytu, obchodního jména, sídla podnikání, identifikačního čísla nebo čísla bankovního účtu. Pokud OSVČ není od placení těchto záloh osvobozena musí odvádět zálohy na pojistné. Po skončení finančního roku musí podat daňové přiznání a v návaznosti na to do měsíce od předložení daňového přiznání i formulář Přehled příjmů a výdajů OSVČ. Do 8 dní po podání daňového přiznání musí doplatit rozdíl mezi zálohami a skutečnou výší zdravotního pojištění.
Pojistné na zdravotní pojištění při hlavní činnosti OSVČ je 13,5 % z vyměřovacího základu (minimální vyměřovací základ pro rok 2019 je 16.350 Kč). Pokud z Přehledu příjmů a výdajů OSVČ vyšel výše uvedený výpočet méně než minimální záloha, je nutné platit tuto minimální zálohu, která je stanovena pro rok 2019 na částku 2.208 Kč. Minimální zálohu je nutné platit i v případě, kdy byla v minulém roce z podnikání ztráta, nebo pokud podnikání teprve začalo a nebyl ještě podán Přehled příjmů a výdajů OSVČ. Záloha je splatná vždy do 8. dne následujícího měsíce.
Na některé OSVČ (vykonávající vedlejší činnost) se však minimální vyměřovací základ nevztahuje (např. při péči o děti, dosažení nároku na starobní důchod, osoby s těžkým postižením, zaměstnanci).
Pokud však OSVČ patří mezi osoby, za které platí pojistné stát (studenti, starobní nebo invalidní důchodci, ženy pečující o malé dítě apod.) nahlásí OSVČ tuto svoji situaci své zdravotní pojišťovně do 8 dnů od změny. Minimální zálohy se pak neplatí a po skončení roku po podání Přehledu příjmů a výdajů OSVČ se doplatí pojistné ze skutečně dosaženého zisku; pokud však měla OSVČ v minulém roce zisk, zálohy musí platit. Obdobně se postupuje v případě vedlejší samostatné činnosti. Povinnost předložit Přehled příjmů a výdajů OSVČ platí ve všech případech.
V případě, že OSVČ přeruší živnost a nemá zaměstnání, přihlásí se na úřad práce, který za OSVČ zdravotní pojištění bude platit; není-li OSVČ s přerušenou živností registrována na úřadu práce, může si platit zdravotní pojištění jako „osoba bez zdanitelných příjmů“, což je méně než OSVČ.
Sociální pojištění
Sociální pojištění se platí u příslušné správy sociálního zabezpečení. Obdobně jako v případě zdravotního pojištění je třeba se registrovat – v tomto případě do 8. dne následujícího měsíce od zahájení samostatné výdělečné činnosti; příslušné platby musí dojít na bankovní účet správy nejpozději do 20. dne následujícího měsíce.
V prvním roce podnikání v hlavní činnosti se odvádí měsíční zálohy v minimální výši, minimální záloha je počítána jako 29,2 % z jedné čtvrtiny průměrné mzdy (32.699 Kč) a pro rok 2019 tak činí 2.388 Kč. Při podnikání ve vedlejší činnosti se v prvním roce neodvádí na sociální pojištění žádná záloha.
V dalších letech podnikání se výše pojistného na sociální pojištění odvíjí od výše příjmu v předchozím zdaňovacím období, vždy však je nutné platit alespoň minimální zálohy.
Pokud je zisk z vedlejší činnosti nižší, než rozhodná částka (stanovena pro každý rok), nemusí se platit zálohy na sociální pojištění. Rozhodná částka pro rok 2019 je stanovena na 78.478 Kč (daňový základ za rok 2018). Pokud OSVČ podnikala pouze část roku, limit se proporcionálně sníží. Záloha pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, se stanovuje jako 29,2 % z jedné desetiny průměrné mzdy a pro rok 2019 tedy platí minimální záloha ve výši 955 Kč.
Zálohy na sociální pojištění jsou splatné vždy od prvního do posledního dne měsíce, na který je záloha určena. Za určitých podmínek lze požádat OSSZ o zrušení záloh.
V případě přechodu z hlavní činnosti na vedlejší (nástup do zaměstnání, důchod apod.) je nutné tuto změnu na příslušném formuláři ohlásit a je možné přestat platit zálohy. OSSZ uznává vedlejší činnost pro sociální pojištění při splnění podmínek alespoň část měsíce, u zdravotního pojištění je nutné splnit podmínky po celý měsíc.
Specifika zdravotního a sociálního pojištění důchodců
V případě starobních důchodců je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát. Stát platí za takové osoby měsíčně pojistné v zákonem stanovené výši, nicméně podnikající důchodce platí pojistné ze svého příjmu. Důchodce, který podniká, musí být u své zdravotní pojišťovny zaregistrován jako OSVČ. Každý rok, po podání daňového přiznání, má důchodce-podnikatel také povinnost podat Přehled OSVČ o příjmech a výdajích. Po prvním roce podnikání doplatí zdravotní pojištění jednorázově, po odevzdání Přehledu. V prvním roce podnikání tak zálohy platit nemusí, neboť ještě nejsou k dispozici podklady k výpočtu záloh (samozřejmě podnikateli nic nebrání v tom, aby si zálohy posílal průběžně).
Pro potřeby sociálního pojištění je podnikání starobních důchodců považováno za vedlejší činnost. Podnikající důchodce tak neplatí minimální zálohy a pokud jeho výdělky za daný kalendářní rok nepřekročí zákonem stanovenou hranici pro vedlejší činnost, nemusí platit sociální pojištění vůbec. Limit pro rok 2018 byl 71.950 Kč a pro rok 2019 se zvýšil na 78.476 Kč; v případě, že podnikání neprobíhá celý rok, počítají se maximální částky pro jednotlivé měsíce (v r. 2019 je to 6.540 Kč). Při překročení uvedené hranice se již odvádí zálohy na sociálním pojištění dle skutečně dosaženého zisku.
Nemocenské pojištění
Nemocenské pojištění je dobrovolné, pokud je OSVČ chce (při hlavní i vedlejší činnosti), musí se k němu předem přihlásit a poté pravidelně platit pojistné (při opomenutí platby pojištění zaniká). Pro mladé ženy podnikatelky je nutné si uvědomit, že z nemocenského pojištění je i OSVČ poskytována peněžitá pomoc v mateřství. OSVČ si placením nemocenského pojištění zajistí (kromě dalších dávek) to, že v pracovní neschopnosti jí bude vyplácena nemocenská. Pro nárok na dávky v rámci nemocenského pojištění OSVČ musí splnit minimální délku účasti na nemocenském pojištění 3 měsíce, ev. další specifické podmínky pro jiné dávky než nemocenská.
Minimální měsíční vyměřovací základ pro nemocenské pojištění je v roce 2019 stanoven částkou 6 000 Kč. Minimální měsíční platba pojistného na nemocenské pojištění pro rok 2019 u OSVČ vykonávajících hlavní i vedlejší výdělečnou činnost, které se k nemocenskému pojištění dobrovolně přihlásily, činí 138 Kč.
Přehled OSVČ o příjmech a výdajích
Po skončení roku musí OSVČ podat v návaznosti na daňové přiznání Přehled příjmů za sociální i za zdravotní pojištění. Oba formuláře lze získat na OSSZ a na zdravotní pojišťovně, nebo si je stáhnout z jejich web stránek. Přehled pro sociální pojištění je možné podat online přes na „portal.cssz.cz“ (avšak pouze přes datovou schránku či s elektronickým podpisem). Oba přehledy musí být podány po skončení roku do konce dubna.
OSVČ jako zaměstnavatel
Pokud se OSVČ stala zaměstnavatelem (má zaměstnance na hlavní pracovní poměr, na dohodu o provedení práce, nebo dohodu o pracovní činnosti), musí se registrovat na příslušných úřadech jako zaměstnavatel (finanční úřad, zdravotní pojišťovna, ČSSZ atd.). Tím vznikají vůči zaměstnanci povinností, které stanoví příslušné právní předpisy – např. po nahlášení na finanční úřad musí podávat měsíční přehledy; také musí uzavřít zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání apod.
Na příslušné správě sociálního zabezpečení se vyplní přihláška do registru zaměstnavatelů a za každého zaměstnance se vyplní oznámení o vstupu do zaměstnání. V případě odhlášky z registru zaměstnavatelů je nutné vyplnit tiskopis odhláška z registru zaměstnavatelů.
Na finančním úřadě je nutné se zaregistrovat formulářem – přihláška k registraci fyzické osoby/právnické osoby k dani z příjmů jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (HPP, DPČ) nebo daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (DPP).
V případě zdravotní pojišťovny se předkládá přihláška a evidenční list zaměstnavatele nebo hromadné oznámení zaměstnavatele; stejným tiskopisem proběhne též odhlášení.
