Daňové povinnosti
Po zahájení podnikatelské činnosti se OSVČ s trvalým bydlištěm v ČR musí registrovat k dani z příjmů fyzických osob. Lhůta pro podání přihlášky k registraci poplatníka k dani z příjmů fyzických osob činí 15 dnů. Po přihlášení živnosti na finančním úřadu (přes Jednotný registrační formulář či přímo na finančním úřadu) zašle tento úřad rozhodnutí o registraci a přidělí daňové identifikační číslo (DIČ), které musí OSVČ užívat při komunikaci s finančním úřadem nebo je uvádět na daňových dokladech.
Po skončení roku musí OSVČ podat daňové přiznání a zaplatit daň z příjmu, a to v případě, že její roční příjem překročí částku 15.000 Kč. I při takto nízkém příjmu z podnikání, který se nezdaňuje, však musí podat Přehled příjmů a výdajů na Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Poslední termín pro podání daňového přiznání je 1. dubna následujícího roku a ve stejném termínu je třeba zaplatit vypočtenou daň; využívá-li OSVČ daňového poradce, posouvá se termín odevzdání daňového přiznání do konce června.
Daňové přiznání
Daňové přiznání musí OSVČ podat pouze v případě, že v předešlém roce měla příjem z podnikání, který přesáhl 15.000 Kč, resp. 30.000 Kč v případě příležitostných příjmů. Daňové přiznání se rovněž nemusí podávat, pokud zaměstnaná podnikající OSVČ má jiné vedlejší příjmy nižší než 6 000 Kč. Daňové přiznání se vyplňuje na tiskopisu nebo je možné je podat elektronicky.
Rozsah daňových povinností OSVČ závisí mj. na výši příjmů z podnikání. Pokud má OSVČ celoroční příjmy pod 1 milion Kč, postačí vést evidenci příjmů pro účely zdanění na základě paušálních výdajů (procento z příjmů), nebo daňovou evidenci. Pokud je však poslední daňová povinnost vyšší než 30 000 Kč, musí OSVČ v následujícím zdaňovacím období platit zálohy na daň z příjmů.
Pokud však OSVČ dosáhne obrat vyšší než 1 milion Kč, stane se povinně plátcem DPH, musí se jako plátce registrovat a musí příslušně upravit své účetnictví tak, aby vyhovovalo zákonu o DPH (235/2004 Sb.).
OSVČ se může i dobrovolně zaregistrovat jako plátce DPH a v tom případě musí vést také evidenci podle zákona o DPH; pro začínající OSVČ to však většinou není nutné, ani vhodné. Při dalším rozvoji podnikání však je nutné hlídat, zda pro OSVČ nevznikne povinnost registrovat se jako plátce DPH (limit pro povinnost zaregistrovat se jako plátce DPH je 1 milion Kč obratu za 12 nebo méně po sobě jdoucích kalendářních měsíců). Registrace musí být provedena do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce ode dne, kdy byl překročen tento obrat. OSVČ, která je plátcem DPH, musí měsíčně podávat daňové přiznání a v případě nedoplatku uhradit daň, vždy k termínu podání daňového přiznání, tj. do 25. dne následujícího měsíce. Obecně platí, že je výhodnější být plátcem DPH, pokud je většina zákazníků plátcem DPH. Být plátcem DPH je však z administrativního hlediska pro malého podnikatele dosti náročné. Musí se vystavovat daňové doklady pro odběratele, vést evidence pro daňové účely, podávat přiznání k dani z přidané hodnoty, a hlavně se musí hlídat termíny pro podání daňového přiznání. Dokumentaci je nutné archivovat po dobu 10 let. Pokud obrat podle zákona o DPH přesáhne za předcházející účetní období 25 miliónů Kč, je nutné vést od následujícího roku povinně účetnictví.
Jednou ze základních povinností plátce DPH je pravidelně předkládat finančnímu úřadu kontrolní hlášení, které nahradilo původně samostatný výpis z evidence pro účely DPH (kontrolní hlášení však nenahrazuje daňové přiznání). Sledovaným obdobím, za které je kontrolní hlášení předkládáno, je v případě právnických osob kalendářní měsíc a v případě fyzických osob se řídí podle zdaňovacího období pro účely podání daňového přiznání k DPH (obvykle do 25. dne po skončení zdaňovacího období, tj. měsíce nebo čtvrtletí); předkládá se společně s daňovým přiznáním k DPH. Kontrolní hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny správce daně a údaje v kontrolním hlášení se uvádějí ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. Pro sestavení kontrolního hlášení lze využít online daňový portál EPO finanční správy.
Silniční daň – pokud OSVČ používá při svém podnikání automobil, musí platit čtvrtletně zálohy na silniční daň a po konci roku podat daňové přiznání (nejpozději do 31. ledna následujícího roku).
Specifika zdanění podnikajících důchodců – pokud důchodce-OSVČ podniká a nepřivydělá si tak k důchodu za rok víc než 15.000 Kč, nic nedaní a nemusí ani podávat daňové přiznání. Od příjmu z podnikání 15.000 Kč a výše už musí příjmy danit.
Zdanění příjmů
Existují dva základní přístupy (základy) pro zdanění OSVČ – výdajový paušál (procento z příjmů) a příjmy uvedené v daňové evidenci. Výhodou metody výdajového paušálu je administrativní jednoduchost.
- Zdanění příjmů na základě paušálních výdajů (procento z příjmů)
(§ 7 odstavec 7 zákona o daních z příjmů)
Pokud chce OSVČ uplatnit pro své zdanění výdaje procentem z příjmů (paušál), není třeba daňovou evidenci vůbec vést. Je však nutné prokazatelně evidovat příjmy (peněžní i nepeněžní), pohledávky a rovněž majetek pro podnikání. Nemusí se prokazovat daňové výdaje podle dokladů, ale vypočítají se procentem z příjmů.
Zdanění na základě paušálních výdajů však není vždy finančně výhodnější (i když administrativně jednodušší) – vyplatí se spíše jen u nižších příjmů, tento způsob zdanění lze použít pouze v případě příjmů do 2 milionu Kč (do r. 2018 byl limit pouze 1 milion Kč); pro rok 2019 byly oproti předchozím letům zdvojnásobeny rovněž níže uvedené limity. OSVČ uplatňující paušály budou zároveň moci i nadále využívat slevy na manželku/manžela a zvýhodnění na děti.
Procenta paušálu se počítají podle druhu podnikatelské činnosti
- 80 %, nejvýše 1,600.000 Kč za rok, z příjmů z řemeslných živností, zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství vykonávaných jako samostatná činnost a z ostatních příjmů ze zemědělské výroby;
- 60 %, nejvýše 1,200.000 Kč za rok, z příjmů z volných, vázaných i koncesovaných živností;
- 40 %, nejvýše 800.000 Kč za rok, z příjmů ze samostatné činnosti na kterou není třeba živnost (například z práv z průmyslového či jiného duševního vlastnictví, autorských práv);
- 30 %, nejvýše 600.000 Kč za rok, např. z příjmů z pronájmu.
Pokud má OSVČ více druhů příjmů, pro které platí různá procenta paušálních výdajů, tak se jednotlivé příjmy evidují zvlášť a v daňovém přiznání se uplatní k jednotlivým příjmům příslušné procento výdajů.
Nelze kombinovat zdanění některých příjmů na paušál a jiných příjmů podle výdajů dle skutečnosti.
Je-li OSVČ plátcem DPH, je rovněž možné uplatnit výdaje procentem z příjmů, ale zároveň musí být vedena evidence pro účely DPH a musí být archivovány daňové doklady.
V některých případech však nelze uplatnit zdanění výdajů procentem, např. specifické případy u spoluvlastnictví či u sdružení bez právní subjektivity.
Pro OSVČ má zdanění na základě paušálních výdajů řadu výhod, primárně, že nemusí vést účetnictví ani daňovou evidenci, čímž se nevystavuje mj. ev. sankcím za neúplné, neprůkazné účetnictví nebo daňovou evidenci. V tomto případě OSVČ nemusí dělat roční účetní závěrky, ani složité výpočty odpisů majetku či vedení dalších předepsaných knih; netíží ji ani posuzování, který výdaj je daňově účinný apod.
- Zdanění na základě daňové evidence
Základním cílem daňové evidence je zjistit základ daně z příjmů k provedení výpočtu daňové povinnosti. Využité daňové evidence pro zdanění je vhodnější než zdanění na základě paušálu v případě vysokých výdajů a příjmů, neboť zde nejsou uplatňovány žádné limity jako v případě zdanění na základě paušálu.
Je-li OSVČ plátcem DPH, je povinná evidence k DPH. V tom případě je nutné daňovou evidenci upravit tak, aby vyhovovala § 100 zákona o DPH.
Přechod na výdaje paušálem
Pokud chce OSVČ přejít ze systému zdanění přes výdaje podle skutečnosti pomocí daňové evidence na systém zdanění přes paušální výdaje (procentem z příjmů), je nutné upravit základ daně předešlého roku. To se provede dodatečným daňovým přiznáním, které se vyplní celé znovu, k tomu navíc oddíl 6 a tabulku E (povinné úpravy základu daně uvádí § 23 odst. 8 písm. b) zákona o daních z příjmů).
Jestliže se změní daňový základ, je nutné podat též opravný přehled příjmů na OSSZ, neboť sociální pojištění se počítá z daňového základu; opravný přehled pro zdravotní pojištění se nepodává, neboť pojistné se nepočítá z daňového základu.
Přechod na skutečné výdaje
Pokud chce OSVČ naopak přejít ze systému zdanění přes výdaje paušálem (procentem z příjmů) na systém zdanění přes výdaje podle skutečnosti pomocí daňové evidence, musí zavést daňovou evidenci nebo účetnictví, upravit základ daně předešlého roku prostřednictvím dodatečného daňového přiznání. Je třeba počítat s tím, že některé výdaje uplatněné v systému zdanění paušální výdaje nemusí být daňově uznatelnými výdaji v rámci daňové evidence či podvojného účetnictví.
V návaznosti na daňové přiznání musí OSVČ podat Přehled příjmů pro účely sociálního a zdravotního pojištění (viz výše).
V současnosti se připravuje nový paušální odvod daní, více viz: http://www.silverbusiness.cz/index.php/2019/08/27/amsp-cr-postupne-plni-jarni-zivnostensky-balicek-jeden-pausalni-odvod-pro-zivnostniky-muze-fungovat/
